Tak bych vam rad predstavil souhrn za uplynuly tyden:
Ohnostroje
Po nedelni bohate veceri citajici ryzi a morske potvory, jsme se vypravili do zadni se
kce naseho internatu, kde se mela konat plamenna show.
Vse zacalo obrovskym taborovym ohnem a nasledovne pompeznim ohnostrojem. Musim uznat, ze poradatele opravdu nesetrili. Obrovske vybuchy a nasledna hvezdna zare zaplnovala nocni oblohu po pekne dlouhou dobu. Nicmene ocekavani nekterych presto nebyli naplneni- testy Napalmu na skole, atomove ''mini'' vybuchy, ci jina vesela pirotechnika se zde neobjevila. Vsichni zde seckali az do konce v ocekava
ni, ze jedna z rachejtli skonci ve skole, bohuzel se tak nestalo, skola neschorela, tak jsme se aspon zahrali u srdce obrovskym taborakem.
Laser game
V sobotu jsme se nadherne odrekreovali na laser game, coz znamena, ze dostanete zbran, ktera strili neviditelne paprsky laseru a ty dopadaji na souperovi senzory. Team, ktery dostal nejvice zasahu, prohral.
Tato akce nam poprve si zmerit sili mezi profesory a zaky – v prenesenem slova smyslu tato hra mela ve skutecnosti podkontext tipu: vystrel si ''ze'' sveho profesora.
Inu hra to byla vskutku vycerpavajici- ono hrat ve 30 stupnovem teplu je take umeni, ale nakonec nas tym
uspesne prohral a pote jeste nekolikrat, ale co na tom sejde, hlavne ze jsme se dostali do jineho prostredi, nez prostredi skoly – osobne jsem toho nazoru,
ze mladsi spoluzaci jsou trenovani
zabijaci, bez srdce a milosti. Ono kdyz se pred vami objevi takovy maly roztomily skritek se samopalem, ktery se jeste k tomu vesele smeje jak zvonecek, tak vam tezko pride na mysl tohoto roztomileho tvorecka zastrelit. Ono opak je pravdou – tento skritek se sice smeje, ale zaroven vam posle peknou davku laseru do vaseho senzoru, ktery ihned zacne houkat a sdeli vam, ze jste byl ''eliminovan''
Inu proto jsem toho nazoru, ze v intru techto ''ostrych hochu'' ve veku 6-11 let by meli zvysit ostrahu, a nasadit lovecke psy, kdyby si to nekdo rozmyslel, ze pujde navstivit nase intro.
Jinak to byl pekny den
Potapeni
Musim uznat, ze nedele tohoto vykendu opravdu vevodila vsemu.
Po pripluti na misto urceni, kde se nachazel vrak lodi Hardeep jsem teto lodi nadeji nedaval.
Po sestupu do hloubky 26m jsem byl jeste otravenejsi, diky neustalemu akvariu v mych brylich a silnemu proudu, ktery prinasel spinu a osklive ryby ssebou.
Po neustalem bombardovani me instruktorky otazkami: ''Kde je ta hloupa lod'' atd.
se mi dostavilo pokynu: '' tak se otoc'' – musim uznat, ze takovy podmorsky kolos jsem v zivote nevidel: vsude retezy, okna, oborovsky komin, kotva, a cela paluba nademnou.
Opravdu jsem si pripadal jako Japonsky turista, jinak receno ''cumil''. Musim uznat, ze nakouknuti a nasledne vstoupeni do tohoto mohutneho korabu bylo pompezni: obrovske prepravni cargo a mnoho dalsich mistnosti lezicich v temnote, skoda ze byl mohutny proud, proto jsme neprobadali celou lod, jen jeji zad. Nakonec jsem si pri pruzkumu chytre pustil vzduch do me vesty, ktery me spolecne s proudem, nadnesl o 10m vys jak mrtvou kostaku. Nastesti sem se zachytil posledni vrstvy lode a tudiz sem vypadal jak retard, ktery dela stojky v 26m pod vodou na historickem modumentu, obklopen kdejakou haveti a morskymi jezky.
Po prekonani morskych obtizi jsem se vyfunel jak bernardyn v tom nejparnejsim dni.
Nanestesti sem si vydychal cele zasoby, takze vse bylo v tahu.
Nasledoval vystup, dekompresni zastavka a nadavky na ochranou rukavici, diky ktere sem si prorizl ruku, kdyz jsem zapasil s morskymi tvory.
K zaveru dne jiz nasledoval obed: morske chaluhy a davka hnusu, ktera chutanala kupodivu dobre. A pote podmorske hledani zrezle tyce.
Po prokazani potapecske zpusobilosti se mi dostavilo odmeny.
-- JA SU POTAPEC!!! Oficialne !!! Je to psano cerne na bilem
Tak se zase nekdy ozvu.
