Cizinecka legie zapousti koreny

Již nějaký ten pátek jsem se vám neozval, řikáte si jistě proč? Inu odpověď je jednoduchá a má více důvodů, tak tedy: 1] Thajec který šlape na kole a vyrábí nám elektřinu, nutnou pro chod internetu, pomalu doslužuje. Z důvodu četnosti notebooku na internetu, je každý druhý připojený nucen si jít zašlapat na kole, aby mu ten internet vůbec šel a za 2] plati důvod jedna. Ale dost vtipu, jinak mimo toho tu máme fotbal, hřište, bazén, posilovnu, basketabal, softball a miliony dalších aktivit, jako je dobrovolné kondiční cvičení, které z vás udělá po celem dni holou trosku, až po různé umělecké a muzikální aktivity. Inu začínám se pomalu aklimatizovat a nutno dodat, že žlutý fotbalista= sakra dobrý žlutý fotbalista. Co se týče kuchyňe, první den byl kritický. Po dalších dnech jsem si úspěšne vypálil celou ústní dutinu tak, že nerozeznám, jestli chroustám chrousta nebo rýži. Ostatně to je asi filozofie celé Thajské kuchyně. Jinak k hodinám: už jsme začali makat, Biologie, Chemie, Busiiness, English, P.E, ToK,Mandarinstina a další vedou k ustavičnému plnění hord domácích úkolů a úmorného domácího studia, kde vám nedovolí ani vystrčit nos z pokoje. Ale jak se říká, bez práce nejsou koláče-- Dnes jsme byli konečně odměněni a vyrazili jsme jako intro do nákupního centra. Shrnu to asi takhle: Velkí mraveniště s nízkými cenami a hordami dobrého jídla, přátelé ta lampička, co sem si ji od jednoho trhovce za 200 Bathu vydobyl, stála za to cca 4 eura. Jinak dnes už je velice pozdě, tudíž jem nucen ukončit psaní a jít do hajan. Jinak zítra máme výlet do zahrad se zlatým budhou. Schválně, jestli mu něco z toho zlata ulomim. P.S. už se těšim na snidani -- mořské potvory se nevídaji jen tak často po ránu.

Tak přátelé, útočné komando dorazilo na místo určení.

Po strastiplném letu plném zvratů jsem dorazil na místo určení, do Thajského Bangkoku. Během letu jsem zpoznal německou turistickou pivní odolnost, která způsobila paním letuškám motorické problémy, rychlou zapomětlivost, či nadměrnou zapomnětlivost. Mě, jakožto nezůčastněnému pasažérovi to přišlo nármně vhod, místo vody jsem dostal dvojitý oběd a namísto vody mi přišla paní letuška říci, že v takové výšce voda není, jak, to potom pátrám až do teď.Nicméně po příletu do Bangkoku jsem se ocitl v neuvěřitelném mraveništi hemžícího se vším možným. Od malých dětí, až po robotické kolibříky, na které jsem hned dvakrát šlápl, i když si myslím, že to druhé byla nějaká jiná breberka. Tak jsem se tedy prokousal tím vším co mi na cestě z letištní haly přišlo.Vše se seběhlo tak rychle, dva chlapíci mě naložili do minivanu a tramtadadá už jsem byl na cestě. Inu pokud srovnám Tahjskou dálnici s D1 má to něco do sebe, při pomalé jízdě se to s vámi houpe jak na lodi, při střední rychlosti se cítíte jak na horské dráze a při vysokém trápení motoru ala Baroš si vyklepete všechny součástky z vašeho auta i z vašich kostí. Na toaletu jsme se zastavili v jednom motorestu, po vstupu na záchod mě ihned upoutal teurcký systém a nad to místo toaletního papíru se mi naskytl krásný pohled na cákající se šváby ve vodní nádobě. Ještě, že se mi chtělo na malou jinak bych se z toho opravdu ... no nebudu tu hnědou radost radši ani zmiňovat. Dále mi tedy už trapně zbývá dodat, že po té celé cestě jsem dorazil v pořádku na místo. Pokoj mám s výhledem do zhrádky, dále pracovní stůl, klimatizaci atd. no co vám budu povídat, že? Zkrátka je tu ještě tolik aktivit od tenisových kurtů, plaveckých bazénů, že je mi až hamba se tím vším chlubit.Zítra bude den D, uvítací ceremonie, to si teprv užijeme v těch oblecích, co zítra dostaneme přeci jen 30C a 80% vlhkost nám spraví náladu, do Prahy zdraví.... není to nutné ne? --- Anebo jo Oliver

Předvečer všech svatých aneb Nervozita a její kamarádka Stres nám klepou na dveře

Tak se už přiblížil kýžený okamih mého odchodu na Thajskou věčnost.Zítra odjíždím na velkou cestu nejdříve do Německého Mnichova - zatím automobilem, později rikšou. A odtud z civilizace, na odvrácenou stranu světa, leteckou společností Bam & Bus air přímo do Bangkoku = velko města kde sídlí 8.000.000 stejných tváří.Ale nepředbíhejme okolnosti zatím sedím ve svém pokoji a dloubu do svého nového komunikačního prostředku renomované značky Jabko. Zatím nemám ještě sbaleno, takže se držím úsloví: Ono se to samo udělá. Toť jest pro dnešek vše. Pište, nadávejte, jak je libo, ale příspěvky už lze k článkům psát- pouze podotýkám, pokud chcete být zveřejněni podepisujte se vždy za každým příspěvkem ať nemusím uplatňovat čínskou tiskařskou demokracii. Dobrou